želva baheni
Vzhled
Želva bahenní se řadí mezi želvy přechodného typu (tj. bahenní želvy). Želvy tohoto typu mají končetiny podobné jako suchozemské želvy akrunýř naopak spíše jako želvy vodní. Samice želvy bahenní může dorůstat až 25 cm, naproti tomu drobný sameček měří jen okolo 15 cm. Samec má oči hnědé, samice nažloutlé.
[editovat]Způsob života
Je to želva dravá, živí se převážně malými rybami, obojživelníky, plži, mlži a hmyzem.
Želva bahenní přezimuje u dna zahrabána do bahna (to jí zajišťuje stálou teplotu). Hibernuje podle momentálních podmínek 5-7 měsíců (asi od října do dubna). Klade 3-16 vajec. Samice je může zahrabat i poměrně daleko od vody na slunném a nejlépe písčitém břehu. Mláďata se líhnou asi po 100 dnech (při nepřízni počasí ale vylézají až dalšího jara). Pohlavní dospělosti želva dosahuje asi okolo 10 let věku a žít může přes sto let (některé zdroje dokonce uvádějí 120).
Nejčastěji ji najdeme ve stojatých slepých ramenech řek a rybnících. I když její aktivní teplota je poměrně nízká, dává přednost prohřátým mělčinám.
[editovat]Výskyt
Želva bahenní se vyskytuje v téměř celé Evropě (vyjma severských států), na Blízkém východě a v severní Africe.
V ČR je chráněna jako kriticky ohrožený druh a její výskyt je zaznamenáván pouze náhodně. Větší šance na její spatření je na Slovensku, i tam je však přísně chráněna. V ČR byla několikrát uměle vysazena, přesto nedošlo k zvýšení jejích stavů. Většinou se vyskytuje u stojatých vod.